Název

Appalachian trail - přílet, Chattachoocha Natural Forest, Hiawassee

Popis

Moje první Amerika - Appalachian trail.
Zelený tunel, či horská dráha napsal o AT jeden z Čechů, Tomáš Ondrušek, který část trailu prošel. Je jedním ze tří „Triple Crown“ super dlouhých pěších cest napříč USA. Appalachian trail je nejvýchodněji položený trail začínající na hoře Springer Mountain v Georgii a končící na severu ve státu Maine, téměř u hranic s Kanadou na hoře Mount Katahdin. Většina hikerů ho začíná jít spíše na jaře ze severu z Maine, aby na podzim byli na jihu v Georgii, my ho šli od jihu na sever. Dle mého je asi nejvýstižnější právě název zelený tunel, protože přesně tak to na člověka působí. Zejména v Georgii a v části Severní Karoliny a státu Tennesse. Nekonečná cesta listnatými lesy okořeněnými alejemi Rhododendronů, neustálá vlhkost, ve Smoky Mountains pak opravdová divočina, kdy chodec slunce zahlédne jen velmi zřídka, působí spíše na psychiku než na fyzický fond. Záleží na momentálním nastavení hikera. Musím říct, že jsem si to spíše hodně užíval, ale pokud prší (a deště jsou tu opravdu dlouhé a kruté) stává se z toho naopak pěkné psycho. Není to trail pro každého. Vím zcela určitě, že bych ho celý nedal, nejsem vyléčený alkoholik ani si nechci nic dokazovat. Dle mého, kdo ho dojde celý (asi 2200 mil), skončí buď osvícený jako Milarepa či rovnou v Bohnicích. My jsme jen ochutnávali a bylo to fakt chutné, včetně městeček Hiawasee, Knoxville, Charlettesville a toho největšího města Washingtonu.
Jenom takový magoři jako tihle tři se mohli vydat na Appalachian trail. Vše to byl nápad profesora na Mendelově univerzitě v Brně, botanika, spolutvůrce parku v Lednici, prof. Ing. Miloše Pejchala Csc. Přidal se cestovatel Jindra Nebojsa, který byl snad úplně všude, jenom letos absolvoval třítýdenní túry v Tibetu, Argrentině a Chile, Indonésii a hned po návratu z AT odjel na Maltu a pak na Madagaskar. A poté i moje maličkost, která chtěla vidět zemi indiánů kmene Cherokee a Potomac a zažít si svojí první Ameriku. Největší respekt má u mne Miloš, který to vše zvládnul v 68 letech a to jsme se nějak nešetřili. Některé dny se chodilo i 26 km v horském prostředí, v průměru tak 20 km denně…Sice nám zamyšlený profesor nadšený z každého amerického stromu či keře občas vypadl z cesty a to doslovně (padal 5m do strže, kde ho zachytily stromy) či se nám prostě ztratil. Ale vždy jsme se zase našli.
Asi na druhém shelteru se náhle zjevili dva psi, celou noc nás hlídali před medvědy a ráno zase odešli. Zřejmě andělé.:)Foťák byl věčně zamlžené, tak i fotky jsou jakoby stále v mlze.:)

Nastavení